Příspěvky

On the road - Bergen - Troms

Obrázek
Na rady řidičů jsem nedal /-pozor na počasí, -zajisti si kemp na přespání, - má sněžit, čeká Tě vánice a kalamita a pod sněhem led.../ Mistr světa? Ne. Jako polehčující okolnost budiž mi připsán fakt, že jsem se musel stěhovat dvakrát - do kempu - kvůli naprosto podivně zbrklé a urychlené evakuaci asi 70 lidí, kterým hrozilo, že jim spadne barák na hlavu. Mělo to ovšem i své výhody. Poznal jsem o něco víc norskou mentalitu. Mohl jsem si vyzkoušet stěhování nanečisto. Byl jsem svědkem kamarádů, kteří mi říkali –udělal jsi nejlíp, tady s námi hýbou jako s figurkama na šachovnici...

Měl jsem seběvedomí - mám starý, ale dobrý auto Mitshubishi Outlander. Pohon na čtyři kola, nové zimní pneu. Navíc jsem autem nikdy neboural a jezdím běžně trasy Chorvatsko - Čechy nebo Norsko - Švédsko - Dánsko - Německo - Čechy a celé sám... A v poho. Když mě navigace před Trondheim navedla na polní a lesní cestu, trochu mě to vyhodilo z konceptu. Totiž klepal jsem se jako malej ratlík -na Lofoty, natěšený…

Once upon a time in Norway

Obrázek
V Norsku byly komunální volby a já se pochlubil, že jsem šel volit a hned jsem to schytal - kdybych žil v padesátkách, tutově bych prý patřil k fanatickým budovatelům... -Už kádruješ kdo z kolegů byl a kdo nebyl... Tisíckrát jsem se mohl dušovat - nepodléhám norské propagandě, netvrdím, že vodní elektrárny zabíjejí ryby a ty větrné ptáky, nemanipuluji, nejsem pokrytec... Marná lásky snaha.

Vysvětluju - já jsem ty holky nebalil, já jsem jim jenom představoval projekt kajakyvnorsku.cz. Ne. Jako v Sedmi statečných - zradil si jednou, zradíš po každý! Já nechtěl, aby mě v hospodě vyprávěly svoje intimity, že jejich manželé jsou líný a začaly sekat mačetou. Ne, že bych se bál. To vůbec ne. Jen tak mimochodem, jako by to nebylo vůbec důležitý, pronesly, že ty manželé jejich vydělávaj asi desetkrát víc, než já /říkaly, než ony samy, ale myslely já/, ale mě neopijou rohlíkem...

Já se nedám. Soustředím se na pozitivní věci. Oslovil jsem Thora Mitteta, jestli by mně neprodal grónské pádlo, které …

Psí život

Obrázek
Brok byl letos na dovolené na Šumavě u babičky a dědy. Nebylo to špatný. Přibral pět kilo, měl klid, moc se mu zpátky do Prahy nechtělo. Páníčci byli ve Thajsku, do jednoho smrdí, vypadají jako duchové. Benny strávil léto v hotelu u Hostivic jako každý rok. Je to s ním rok od roku horší. Je nesnesitelnej, nespolečenskej, agresivní a lže. Bude, kdyby jste ho na detektor lži postavili tvrdit pod přísahou, že byl u moře. Přitom ani neví co to moře je. Myslí si, že je to něco k jídlu. Tvrdí, že tam jezdí na oběd dvakrát denně, přitom Rozárka s ním byla v hotelu a byla svědkem scény jak Benny nechtěl zpátky domů, protože je mu v hotelu líp. V hotelu pro psy je všechno přesně strukturovaný, jídlo je v přesný čas, vycházka, spánek, odměna. Každý čtvrtek chodí na kontrolu neziskové organizace, což znamená extra sladkosti a dárky - pískátka, házečky... Benny ví přesně na čem je. A to mu vyhovuje. Nestane se, že by pán přišel nečekaně domů a byl na něj rozmrzelej a Benny nevěděl proč. 

  Navíc…

Projekt

Obrázek
Kdo má největší bordel v pokoji? Karpíšek, Vaňková, samozřejmě Hufnágl, Sodoma, duo mluvka… Mám pokračovat? Jsou to děti z mojí družiny snad? Tu bojovku jsem připravila já, ne? Je to můj projekt. Tak proč posíláte nejstaršího Hufnágla s těma nejmenšíma dětma, aby všechno kazil a křičel na lesy: “V tom křoví je Hrušková vole, tý se nebojte…” Dokonce několikrát... Trochu strachu přece ještě nikdy nikoho nezabilo. Naopak strach je pro náš emoční vývoj důležitej. Já tady ale nakonec taky nemusím vůbec bejt. Ale kdo vám bude vymýšlet projekty? Kdo Vám je bude potom realizovat, když všichni chodíte jenom hulit… Vyfoť mě ještě jednou, teď jsem mrkla… 

Zdena jo… Vona chodí v takovýhle jehlách, deseticentimetrový podpatky, jo, a pak křičí - chyťte mi někdo Vaňouse! Já se jí nebojím říct - Chyť si ho sama! Kdyby si chodila do školy v teniskách, tak už ho máš… I když se svojí váhou, bys ho možná ohrozila v jeho vývoji i v těch teniskách… Hele já nemusím bejt v tý vodě první jo, ale já jsem auto…

Dopis

Obrázek
ateliér Snøhetta  navrhla ekologiký hotel, nad arktickým kruhem



Ahoj Míro,  v prvé řadě bych si opravdu perfektně připravil vizi, napsal na papír a podle ní připravil strategický plán jak na to půjdeš. Vize rozhodně není to kolik budeš mít aut nebo jako dlouhou budeš mít selfie tyč. Myslím si, že je nutné zjistit kupní sílu resp. kolik lidí jsi schopen získat nebo tento trh je schopen vygenerovat pro tento účel podnikání. Tomu bych věnoval hodně času, protože to určí rozsah toho co budeš dál dělat. Potom bych sám absolvoval podobné akce od českých nebo i zahraničních agentur tak, aby jsi měl srovnání. Následně bych si sedl a sepsal na papír co všechno pro to technicky potřebuju, a co všechno bude obsahem tvojí činnosti. Taky bych si sepsal koho všechno k tomu potřebuju. Pokud to bude jenom kajak, tak zapomeň na to, že někdy vyděláš peníze. Musí to být zážitkový výlet, který těží z toho, že je to právě v Norsku, které není moc známé, a ty že jsi na něj odborník. Rozhodně bych dál nešíř…

Introdusere - Inspirasjon - Samtale med Ondřej Nikl - Představujeme - rozhovor s Ondrou Niklem

Obrázek
Samtale med Ondřej Nikl - verdensmester (med Michal Binder) i double-kajakk masters
- Hvor lenge har du padlet? 
Jeg skal si det på denne måten: på havet har jeg tilbragt tilsammen tre hele år. Så har jeg organisert et helt hav av expedisjoner...
-Hvor vender du helst tilbake?
Hjemover. 
-Og hvor er drømmestedet ditt?
Færøyene, Grønland, Alaska, Lipariøyer, Hellas, Norge, Svalbard, Sverige, Lausitzer-innsjøer i Tyskland, Kroatia. Det er jo vakkert over alt, alle steder har sine høydepunkter... For exempel på Færøyene har vi sett den vakreste og mest variende fremvisning av så å si alle arter av måken. Fuglene har bokstavelig presentert seg og demonstrert all slags variasjoner og dansekreasjoner. Helt utrolig. 
-Hva blir din assosiasjon til uttrykket den sterkeste oplevelse?
Alaska. Du er en uke på sjøen uten å treffe en sjel. Altså menneskelig da. Men du må passe på - du må ikke reise dit utenom laksevandringen, da ville du bli plaget av bjørner. Selv om Alaska bjørner er fremdeles d…

Voda, která hoří

Obrázek
Voda, která hoří – reakce na coleur RR 113 – recenzi knihy Jitky Vodňanské




Taky jsem přeskočil prvních 145 stránek o rodinné historii a předcích, ale dále se mi už vlastně kniha velmi zamlouvala. Přijal jsem jí zejména v její nedokonalosti. Zamilovanost se většinou přece projevuje banálně a povrchně. Je neučesaná. Příznačný mi dokonce přijde i její terapeutický jazyk, skákání, to že je pachatelkou dobra a fakt, že nemá literární střevo, natož ambice. Zbaštil jsem i s navijákem, že pomáhala, terapeutickým termínem – dotovala a kojila národní ikonu. A jak zjišťujeme během vyprávění, i k jejímu samotnému překvapení, nebyla zdaleka sama. Co ta ubohá holka čekala? O tom ta kniha pro mě je.
 Terapeutický žargon je prostě takový, že mluvíte neuspořádaně a intuitivně, ale vždy teď a tady. Je to deformace. Je to vějíř a koláž barev a vjemů, aby se klient navázal... Rostu z lidí, kteří mají devět řemesel a pak jsou vykulení z desáté bídy. Umějí všechno a zároveň nic. Já sám jako terapeut jsem …