Příspěvky

Odmítnutí - ikke nekter

Obrázek
Odmítnutí  - ikke nekter, iše nekta
 Zareagoval jsem na upoutávku kajakování v noci, které předcházela přednáška v aule na sportovní škole. Na přednášku jsem ovšem neměl čas. Tušil jsem, že to nebude jednoduché. Přijel jsem na parkoviště, kde zevloval jeden kajakář. Stmívalo se. Říkal, že má ještě někdo dorazit a ptal se, odkud jsem zjistil, že se tahle akce koná. Už v té chvíli jsem tušil, že bude problém. Na internetu jsem to zjistil.  Jakmile dorazil další kajakář, do našeho šéfíka v tu ránu vjel příval energie. Vystartoval ke mě do auta a začal se mi prohrabovat ve věcech. Zkoukl vestu, pádla, lékárničku /léky a obvazy mám v krabičce na jídlo/, štrachal a ptal se, kde mám světlo... Nasadil jsem čelovku a pyšně ji zapnul. Hned mě vyhuboval, že jsem ho oslepil. Začalo mě to bavit, protože jsme si podle mě měřili, kdo ho má většího. A já jsem věděl, že kajak mám rozhodně větší já. Jenomže přišel s trumfem. Nezná prej moje karty. Řekl jsem to nevadí. ,Nic se z toho nedělej. Já na moř…

Krize v mlze

Obrázek
Velký plány. Lehký mrazík. Slunce. Nad hladinou opar. Vymyslel jsem si průzkum celého Masfjordu. Nejen té známé první části, kde skončí většina výprav, ale jet pěkně dál, tam kde v létě jezdí trajekt, kde jsou blízko ostrůvky a otevřené moře… Hodně ryb. Království pro potápěče, zvláště v zimě, jelikož je voda čirá a je lépe vidět podmořský svět. Traduje se, že tam občas zavítají sviňuchy, nejvíc zjara, ale kdo ví…


Byl jsem v transu jako pes, co má každým okamžikem dostat žrádlo. Už první přeplutí na druhý břeh mi mohlo být dostatečným varováním. Říkal jsem si až vyjde slunce, to budou fotky. Úplně jsem zapomněl, že pádluju a nic nevidím. Plavu a nevím kam. Ale byl jsem natěšený a plný energie. Rychle jsem to překonal a oddal se asi po hodině bloudění mlhou zkoumání druhého břehu. Mlha houstla, ale pod hladinou byl ráj. Hvězdice, ježci, ryby. Obepluju ostrov a budu dál fotit, vždyť v tom oparu je něco démonického. Jsem snad Hádes a tohle je Styx nebo Léthé. Všechno tomu nasvědčuje. Bylo…

Atmosféra

Obrázek
Atmosféra
Miluju Norsko v zimě. Je kratší den, při slunovratu - 21. 12., je den mezi půl desátou a půl čtvrtou. Nicméně vše je vykoupené zázrakem, jakým je sníh. Samozřejmě. Jsem nesoudný. Sníh miluju. Je to pro mě čistota a něha. Bláto nevnímám. Na kajaku lze pořád jezdit a města ve tmě vypadají jako rozsvícený vánoční stromeček. Zima a chlad ve mně navíc umocňuje pokoru. Nahota a teplo je najednou dražší a zaslouženější.

I love winters in Norway. The days get shorter. The daylight is now from 10 to 4. But there are also some benefits to that. I am talking about the winter miracle. About snow of course. I love snow. For me it represents purity and tenderness. I try to oversee the mud for the beauty of snow. You can kayak even in Norway all year long.  And the cities, they look like a lit Christmas tree. Winter and coldness intensify my humility. Nudity and warmness are somehow more valuable and deserved in the winter times.
Fjordy. Moře. Vodopády. Přístavy. Hory. Národní parky. To je …

Křik na klienty - never more

Obrázek
Dnes už se to málo vidí. Řvát na někoho. Lidi, kteří se mnou mají problém, se mohou radovat. Dostal to. Konečně má, co si zaslouží. Každý leader si potřebuje zkoušet to, v čem působí, i z druhé strany - jako klient, frekventant, obyčejný účastník kurzu. Občas to přinese neskutečné zážitky. Odpojil jsem se na kajaku od skupiny v domnění, že jsem něco zapomněl a nechtěl zdržovat přehnaným vysvětlováním ostatní, tak jsem tak houknul za sebe: za půl minuty jsem zpátky, něco jsem nechal na břehu. Měl jsem tam mobil na dron, druhý mobil s norským číslem, klíč od auta, GoPro…, ztráta nevyčíslitelná a nejsme v Norsku… V Čechách lidi kradou jako straky. Syn přišel o tři smart telefony… Kdybych nic nezavolal, nic by se nestalo. Jenomže to zaslechl hlavní šéf a vedoucí jiné skupiny začátečníků a zařval jak tur: „To musíš říct vedoucí své skupiny! Své instruktorce! Jestli nechceš dodržovat zásady a pravidla na vodě, tak se seber a můžeš jít! Tady nemáš co dělat! Buď se chovej podle zásad nebo běž…

Norské kapky

Obrázek
„Heleďte, já jsem měla krávy, krocany, králíky, ovce. Ale ovce,  ty už nechci. S těma je strašná práce. Pořád je musíte stříhat. A o vlnu nikdo nestojí… Já bych přežila, kdyby přišla třetí světová…“ „Třetí světová už nastala…“ „Helejte, vy moc nemelte a držte si toho koně. Podívejte, kam si to s vámi ten kůň šněruje…“ „Dyk nikam nejde…“ „A proč nejde?“ „Protože jsem mu dal špatnej povel.“ „To taky, ale hlavně protože sere.“ „Aha, tak on kadí, ale já dozadu totiž nevidím…“ „I kůň si potřebuje ulevit."
„Jsem tady měla jednoho, prej kůň mu pomůže terapií, protože je habrus na oči…
A já rozděluju lidi na ty míň šikovný a nešikovný, a on patřil mezi tu druhou kategorii.
A on porád - ,Teď jsem zaslechl D s křížkem´ a já ,D s křížkem nebo bez křížku, kůň neví,
kam chcete jet, když mu čumíte neustále na hlavu… Koukejte se tam, kam chcete jet…
Jako žoldák na přehlídce seďte rovně a kůň to vycítí,  kam chcete zatočit…´ A víte co mi na to řek?
On řek –‚ ty jo, teď jste promluvila o oktávu …