Ostrov svatého Kiliána

     


                                                              Výlet na kajaku
       Skochovice - Klášter Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově svatého Kiliána u Davle  

 Cílem cesty je prohlídka ostrova, na kterém se dochovaly zbytky kláštera z 11. století. Zůstal sice už jen kamenný půdorys se sotva půlmetrovými hradbami, ale vidět ho zkrátka můžete jen cestou po vodě. Je to oblíbené místo k odpočinku nejen vodáků, ale i rybářů, kteří zde čekají na vyjímečné úlovky. Vltava teče proudem a je temná, studená a čistší, než nedaleký nahnědlý soutok se Sázavou.


  


První zastávkou za Měchenickým mostem může být kemp u Matyáše. Dostanete buřt, hermelín, chlazené pivko nebo kafe. A můžete si zahrát ping-pong. Kousek dál na vás čeká nyní už málo navštěvovaná loděnice vodních lyžařů. Většinou je zde osamocená garáž se zaparkovaným vodním skútrem. Na druhé straně je u Měchenické zastávky restaurace s cukrárnou, kde odměna pro děti za trpělivé pádlování je nasnadě. Pro hosty je zde vyhrazené a připravené parkování lodí na mole.




Plout dál znamená cestu podél malebných skal. Podjet železniční most Posázavského pacifiku, nemůžete minout zátoku, tedy v případě dešťů, kdy Štěchovická přehrada upouští a je více vody. V tom případě zde narazíte na téměř ochočené a kamarádské nutrie. 

  Pak už není možnost váhat a další zastávkou musí být stánek Libřice. Pamlsky pro pejsky jsou zdarma, pivo jako křen, často se griluje před vašima očima prase a v případě, že nikoliv, tak smažený sýr s hranolkama je vynikající.



  Dále podplouváme železný starý most pro pěší v Davli,  známý z několika českých válečných filmů, např. Most u Remagenu. Následuje Hotel v Davli, kde se nyní opravdu zastavil čas a v době AirbNb a Covid 19 zeje prázdnotou. Z poetického nádraží vidíte na druhou stranu břehu řadu mol a zaparkovaných lodí. Nabízí se možnost lodních řidičáků, jízdy na skútru nebo moderní let nad vodou - flyboards. Při plavbě jsem vždy potkal populární paddle-boardisty, odvážné plavce tempaře a řadu trpělivých rybářů. 


A pak už se před námi otevírá poslední část cesty na ostrov. Zvláštní atmosféru plavbě dodávají chatičky na pravém břehu, tedy na jakémsi soutokovém mysu. Žádná se neobejde bez loďky, většinou s malým motůrkem, je to takové zdejší vodní Kersko…
Na ostrově je přichystané ohniště a podrobné informační tabule o jeho historii
  Takže každý pátek v 17:00 a v neděli odpoledne už kolem 15:00 vyplouváme. Lávka Skochovice je náš start. Výletu ze Skochovic do Davle zdar a nazdar! A kdyby někoho snad lákaly vyhlídky ze druhé a poslední fotografie, tedy Máj a Myšák, které se nacházejí jen pár kilometrů proti proudu, tak zas příště...



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Expedice

Obrázek
Expedice jako výprava a pouť    tedy ta velká, kde člověk překoná sám sebe, popularizuje čisté a ekologické cestování, složí si do kajaku vše co potřebuje k živobytí se najednou oddaluje. Expedice Afrika se mění na expedici Indonésie, zkrátka proto, že cesta průplavy a Rudým mořem se může stát poutí křížovou a doslova dramatem.    Krokodýli, piráti, somrující chudina, smečky hladových psů, to vše leží stále ještě v nenávratnu. Vrátil jsem se ze severu, ale po roce se stále ještě nestačím divit.  Enviromentální grafomané vzpomínají na Václava Havla, bouří se proti konzumní společnosti a vyzývají k pěstování sousedských vztahů. Cestovat lze přece i po Česku. Vždyť máme krásnou zemi...   To máme. Přes veškeré zelené aktivity nás ale bezohledný civizační progres válcuje. Bohužel nejen Bečva je plná mrtvých ryb. Otava je jeden velký žabinec. Malebné zátoky na Vltavě jsou plné bordelu a odpadků. Uděláte eskymáka a pod vodou není vidět takřka nic. Je to kakao, lógr, kal a špína.    Tak sedím
Další informace

Tromsø

Obrázek
je vlastně malé město s 60 tisíci obyvateli. Ale má nejseverněji položenou univerzitu, nejsevernější pivovar, je to pořád největší město Norska za polárním kruhem...   V centru lze navštívit mnoho překrásných a do hluboké noci /v zimě je hluboká noc 21 hodin denně/ rozsvícených kaváren v pařížském stylu. Arktické Polárium - má nejen přehlídku cvičených lachtanů, dozvíte se tu samozřejmě daleko více o historii rybářství, místní zoologii a životě zde v nejrůznějších kontextech. Můžete navštívit botanickou zahradu, arktické muzeum. Pořádají se zde cesty za sobím spřežením tkz. krmení reinsdyrů, cesty za velrybami. Průvodci lákají cizince, samozřejmě bez garance, na cestu, při které nejlépe zažijete představení Aurora Borealis - polární záři. Všichni hovoří o magii, Aurora orgasmu, nicméně já jsem doposud neměl to štěstí. Jednou nebe lízla jakási nezelenalá dálnice, ale to při dobře namixovaném alkoholu, můžete zažít koneckonců i jinde na světě.   Žiji zde pouhý měsíc a nelovím
Další informace

věčné pouto

Obrázek
  Zatímco Pavel s Michalem zůstali v Tromsø, já se v těhle těžkých dobách navrátil domů. Můj domov je tam kde je moje rodina, pes, kamarádi, Rádio 1... Dělal jsem v té době v práci outsiderů a lidí, kteří prohrávají závod o to, vydělávat co nejvíc peněz za co nejméně práce. Deset hodin v noci běhám nebo přenáším, nakládám, vyskladňuju, přepočítávám, posílám, zkrátka pracuji tak, jak jsem nikdy nechtěl. Dřina na kajaku se mi docela šikne, nicméně vydělávám na někoho jinýho, nikoli na sebe. Na druhou stranu mě ten Jeff Bezos dal práci, stejně jako tisícům dalších, kteří se nevešli do kolonek... Jsem mezi outsidery, jinými slovy jsem mezi svými...    A během těchto dlouhých mechanických směn mi nelze v hlavě zastavit vzpomínky na moře, přátelství, na zážitky a svobodu a zcela jiný přístup společnosti. To je věčné pouto a nelze to vypnout. V Čechách jsem odepsanej. Bylo mi padesát, jsem neperspektivní, žádné psychologické testy nejsem schopen udělat a prolézt a zajímavé je to, že na severu
Další informace