Expedice

Expedice jako výprava a pouť 

  tedy ta velká, kde člověk překoná sám sebe, popularizuje čisté a ekologické cestování, složí si do kajaku vše co potřebuje k živobytí se najednou oddaluje. Expedice Afrika se mění na expedici Indonésie, zkrátka proto, že cesta průplavy a Rudým mořem se může stát poutí křížovou a doslova dramatem. 

  Krokodýli, piráti, somrující chudina, smečky hladových psů, to vše leží stále ještě v nenávratnu. Vrátil jsem se ze severu, ale po roce se stále ještě nestačím divit.  Enviromentální grafomané vzpomínají na Václava Havla, bouří se proti konzumní společnosti a vyzývají k pěstování sousedských vztahů. Cestovat lze přece i po Česku. Vždyť máme krásnou zemi... 

 To máme. Přes veškeré zelené aktivity nás ale bezohledný civizační progres válcuje. Bohužel nejen Bečva je plná mrtvých ryb. Otava je jeden velký žabinec. Malebné zátoky na Vltavě jsou plné bordelu a odpadků. Uděláte eskymáka a pod vodou není vidět takřka nic. Je to kakao, lógr, kal a špína.  

 Tak sedím na zadku a dál jen plánuji. Vyjel jsem sice do Německa skrze Českosaské Švýcarsko, což sice stálo zato, ale byla to jen návnada a ochutnávka a vlastně kompromis. Na delší cestu nebyly peníze, čas ani parťáci. Z Drážďan cesta autem do Prahy trvá hodinu a půl, ale z Hamburku už je to minimálně půl dne, takže kdo pro vás dojeden ten Vám věnuje celý den. Ano Freya Hoffmeister obeplula Austrálii, Jižní Afriku, Velkou Británii a kdo ví co ještě, nicméně ona je především podnikatelka a teprve potom kajakářka. Sama si sponzoruje své cesty a stala se doslova národním německým pokladem, nejen opravdovou celebritou. Bylo by komické ji kopírovat. 

  Je mě snad bližší  Oscar Speck, který zareagoval na velkou krizi na počátku minulého století tím, že doplul do Afriky i Indonésie? Propagoval výrobce kajaků a nechával se od nich sponzorovat, nicméně on neutíkal před nacisty, jak jsem se bláhově domníval, on byl Hitlerovým fanouškem a nevšiml si, jak se kolem něj mění svět - a po doplutí do Austrálie se ocitl náhle ve vězení. 

  Co já hledám, je obyčejný klid a mír. Ráj v podobě přírody, která je sice nevyzpytatelná a krutá, ale ještě pořád v ní lze v pokoji žít a přežít. Člověka zachrání před podchlazením slunce, před nemocí oheň. Rybolov nemusí být genocidou. 

  Na závěr proto pár rad, které vycházejí ze zkušenosti. Stan by měl být co nejmenší a nejlehčí. Spacák do nejvíc mínus. Cestovat je dobré přes léto kdy je dlouhý den a slunce suší a dodává energii. Pokud někdo cestuje jako já na podzim a na jaře, přičemž na podzim je někdy voda teplejší, než vzduch, nebo dokonce v zimě, tak je nutné se rychle převlékat do suchého pro komfort rozbití stanu a nutné táboření a odpočinek. 

  Ano, v zimě je krajina poetičtější, chataři, turisté a rekreanti zalezlí, takže vše má zase úplně jiný nádech a kouzlo. Je větší klid a soustředěnost na rozjímání a srovnávání si myšlenek, ale za to menší čas na samotnou plavbu, takže člověk toho uplave a ujede daleko méně.