Coming out - volby

                                                                 Bjørndalsvatnet

  Nechtěl jsem jít volit. Nikdo nemá odvahu přihlásit se k evropským hodnotám. Vystavil jsem si voličský průkaz jako každé volby, když jsem mimo republiku, co kdybych to nevydržel a taky že jo… Padlo to na mě. Přesto, že jsem věděl, že slogany typu - hlavně volte, jinak volíte nepřítele, jsou manipulací a poslouchám je každé volby, podlehl jsem. Bylo mi hanba. Věděl jsem, že mě žádná strana nepřesvědčila, ale navíc si na mou maličkost nikdo čtyři roky nevzpomněl, ale najednou jsem cítil něco horšího, totiž že opouštím i kamarády a tradici. Dokonce potápějící se loď… Právě proto, že s Romanem Sikorou nesouhlasím, že byl Kalousek a jeho liberalismus se svými smrtícími škrty vinen téměř vším, přičemž Sikorova jízlivost k pražským snobům je mi celkem sympatická. Bohužel Kalousek je z mého hlediska jeden z mála politiků, kterým rozumím. A rozumím i jeho chybám, jako byly pověstné a nepochopitelné škrty, když celá Evropa investovala… Přesto dělali posléze málo a já na ně zanevřel.

  Dělali málo pro učitele, pro umělce, pro sdílenou ekonomiku, sociálně slabé. Nejsem zatrpklý. Chtěl jsem si to jednou vyzkoušet srát na ně, jako oni serou na mě. Mám v Norsku kolegu, myslím že je jediný, kdo jel volit do Čech a o politiku se zajímá a rozhodoval se mezi Babišem a Okamurou. Tenhle kolega není z Prahy, nýbrž z Ostravy. Má ženu Ukrajinku, je to křesťan a má vzácnou vlastnost, že nepomlouvá, ještě se to nenaučil, na to pracuje v zahraničí příliš krátkou dobu. Dokáže si ze sebe dělat legraci a je upřímný. Ještě se mu nepodařilo zalátat dluhy, a tudíž si ani nespravil chrup, jako řada služebně starších vyžírků. Jeho dva zuby a ,medvídkovská´ nadváha, mu myslím docela sluší. Několikrát jsem na něj vyjel, že po práci nedělá nic jiného, než čte internet a poslouchá deprimující čtyřiadvacítku, a kyne a kyne, načež po šichtě začal chodit delší trasu pěšky domů… Schválně přes les nebo k moři… Prostě mě baví. Povídá mi: „Měl jsem takovej hlad, že jsem sežral tři kila vepřovýho masa na posezení. Psali na internetu, že když k tomu neuvaříš brambor, tak nepřibereš…“  Znovu jsem do něj „Kalouskovsky“ a „ kavárensky“ zajel co je Bureš zač a on se zahleděl a povídá: „Čím víc ze mne budeš dělat blbce, tím spíš ho na just budu volit…  Způsob demokracie co znám pětadvacet let už dál nechci…“ Zjistil jsem, že se mnou hovoří trošku jako starej fotr se synem…

                                                                    Storavatnet

  Říkám mu, jaká je EET bič na drobné podnikatele a on mi argumentuje, že většina těch fňukalů a hospodských kradlo a podvádělo na daních a šidilo nebo chtělo zbohatnout z ničeho, z půjček a šikany… Papouškuju evergreen a zvědám pěst: „Babiš loví a ničí malé ryby a velký si kupuje nebo si je zavazuje… Copak to nevidíš?“ On namítá: „Že ten AB, ano řekl AB, je jediný, kdo vyřeší podvod zelená energie… Nicméně prý koketuje s podporou adopce dětí u homosexuálních párů, což je pro něj, tedy pro mého kolegu jako křesťana nepřijatelné. Proto možná půjde k Okamurovi. Zjistil jsem, že mu nejsem sto konkurovat. Mimochodem tvrdí, že má nižší vzdělání než já, protože musel už od základky pracovat. Uzavírám: „Začínáš mě srát, jdu si zaběhat!“ Ale při běhu zjišťuju, že mě nejen štve méně než druzí, kdy jen zdánlivě tichá voda břehy mele. Možná si sám v duchu přeju, aby to demokrati prohráli, zkonsolidovali se, chytli se za nos… Ostatní lidi tady v Norsku tvrdí, že se o to nezajímají, ale de facto praktikují stejnou politiku, jako je ta parlamentní, kdy brojíme a pomlouváme vzdálenější sousedy místo, abychom se od sebe vzájemně učili, spolupracovali, stýkali se, tak hledáme na ně po vzoru politiků kompromitující a dehonestující materiály, které si necháváme prozatím pro sebe. Na potom. Můžou se hodit.

                                              Nordhordland padleklubb - příprava na suchu

  Tohle mně asi na politice nejvíc vadí. Ty Zaorálkové, Sobotkové, Ferriové, ale i Klausové ml. atd. Horší mi ani za zmínku nestojí. MANIPULÁTOŘI A POKRYTCI. Vůbec nepojmenovávají situaci, ve které žiju. Troubí, kličkují, nebo lacině loví hlasy. Propastné rozdíly mezi chudými a bohatými. Agresivita v silničním provozu. Soudy, které jsou nefunkční a směšné. Rath nesedí, Pitr nesedí, Janoušek sice sedí, ale jako celebrita chodí neustále ven, Rittig nesedí, zatímco po mně všichni jdou… Ne zásadní problém je, že dodnes mi nikdo nevysvětlil výhody a nevýhody přijetí či nepřijetí Eura. Žádný politik mi tohle nevysvětlil, tak abych tomu rozuměl a věřil mu. Někdo si pomůže příkladem Slovenska, jiný straší Macronem, ale to je tak všechno. Napíšou si několinásobně vyšší plat než učitelé a neustále všechny uvádějí do stresu a inscenují špatný a diletantský divadla. Proto jsem nechtěl volit. Jsem apolitický. Větší cenu pro mě má uklidit před barákem, uklidit les, moře, pomoci bližnímu. Vlastně mě to nebaví a irituje hledat a schovávat si kompromitující materiály na lidi kolem sebe. Ten kradl, ten spolupracoval, ten si nahrabal na privatizaci, ten je džgrešle, ten je na nezletilý chlapečky… Vysává mě to a nerozumím tomu.

  Nakonec jsem se rozhodl, že pojedu. Přes noc z Bergenu do Osla na konzulát po desetihodinové práci mám před sebou dalších deset hodin jízdy autem… Tak jako před čtyřmi lety. Koleduji si o nabourání, ale budiž. Byly dvě v noci, konzulát má otevřeno do dvou odpoledne. Lze to stihnout. Na pauzy a kafe a mikro spánky mám hodinu rezervu. Jenomže přes hory cesta uspává. Nikdo jiný se mnou nejede a syn, který mě minule udržoval ve stavu bělosti už je zpátky v Praze a z politiky má dnes čurinu… Druhý už volí. Říkal jsem si, jen na chviličku si zdřímnu. Viděl jsem se, jak se cestou zpátky stavím na ostrově Utøya, vezmu kajak, uctím oběti… Možná něco nafotím a pochlubím se… Ale nedal jsem to. Usnul jsem. S výčitkami, ale nakonec sladce jako dítě. Teď v době mobilizace, kdy je můj hlas důležitý a nade vše… Už nejsem srdcař.

                                                                     volím každý den 

  „Musíš jen maso ne šlichtu. Ne chleba. Ani žádnej brambor!“ Chtěl jsem volit piráty, ale protože to prosírala topka, hodil bych to jim. Kdyby. Chtěl jsem přece původně prohrát. Mělo to tak být. „Proč to vlastně jako křesťan nehodíš křesťanům?“ „A jsou to křesťani? Chtějí opravdu spravovat majetky? Dneska si nedám ani to maso… Ale hlavně je to jako s Trumpem. Chci změnu.“